O velikosti duše

Augustinův raný dialog O velikosti duše byl sepsán v Římě roku 388, když se Augustin po ukončení své učitelské dráhy a konverzi k asketickému životu vracel do rodné Afriky, kde se posléze měl stát mnichem, knězem a biskupem. Toto dílo tvoří časově i věcně jakýsi přechod mezi prvními filosofickými dialogy a jeho dialogy pozdějšími, které pocházejí z Říma, resp. byly sepsány již v Africe („ O svobodném rozhodování“, „ O musickém umění“, „ O učiteli“). V předkládaném spise se Augustin zabývá nejen původem duše, ale klade si též otázky, jaká je svou kvalitou a svou kvantitou, proč byla dána tělu, jakou se stává, když do těla přichází, a konečně jakou se stává, když tělo opouští. Zdaleka největší část dialogu je věnována otázce kvantity duše: jde nejen o velikost duše ve smyslu místních rozměrů a co do jejích obdivuhodných schopností, ale také o otázku počtu duší. Text z latinského originálu přeložila, komentáři a úvodem opatřila Lenka Karfíková. Svatý Augustin z Hippo (354–430), či též Aurelius Augustinus, raný křesťanský teolog pocházející ze severní Afriky. Jeho díla zásadním způsobem ovlivnila utváření křesťanské teologie a filosofie. Přispěl mimo jiné k formování specifické nauky o Boží milosti, svobodě a hříšnosti člověka. Mezi jeho nejvýznamnější díla patří spisy O obci Boží, Vyznání nebo Křesťanská vzdělanost, které jsou k dispozici i v češtině.