Na vídeňské literární scéně se v polovině devadesátých let objevil nový humoristický talent. Radek Knapp, ročník 1964, Polák původem, žije ve rakouském hlavním městě od roku 1976. Svůj první román - Rady pana Kuky - vydal v roce 2001 a kniha si ihned získala velkou přízeň čtenářů i kritiky. Po pádu železné opony zatouží mladý Polák Waldemar poznat západní svět a po poradě se sousedem Kukou, podivnou zkrachovalou existencí, se rozhrkaným turistickým autobusem plným kontrabandu v podobě vodky a cigaret, vydá na cestu do Vídně. Už cesta samotná je dobrodružstvím, které leckterému z českých turistů připomene jeho první cestu do kapitalistické ciziny. Mladý naivní jedináček Waldemar ze " slušné" maloměšťácké rodiny užasle hledí na svět kolem sebe, naprosto nezaviněně se dostává do bezprostřední blízkosti vážných průšvihů, ty ho však bezděky míjejí. A tak se z polského kněze vyklube překupník, z doporučeného hotýlku " Čtyři roční období" lavička v parku Belvederu, z půvabné spolucestující prostitutka. Naprosto převažujícím a rozhodujícím parametrem Knappova díla je bezesporu jeho smysl pro humor a nesmírná vtipnost. Knapp se hlásí k tradici české literatury, kterou má velmi dobře načtenou, a za autora, k němuž se nejvíc vztahuje, označuje Bohumila Hrabala.