Monika Zgustová v díle na pomezí románu a literatury faktu Oblečené k tanci na sněhu zachycuje autentická svědectví devíti „ silných, vnímavých a statečných“ žen, které se dostaly do spárů jednoho z nejděsivějších totalitních režimů lidských dějin, a přece se nezlomily a dokázaly se vrátit do alespoň zčásti normálního života. Zgustové hrdinky líčí nejen své děsivé zkušenosti s prostředím stalinských lágrů, ale také strázně onoho „ návratu do civilu“, jenž byl nejednou stejně nesnadný jako pobyt v místech s běžným lidským životem skoro neslučitelných. Všechny se shodnou na tom, že přežily zejména díky skutečnosti, že se upnuly na literaturu a poezii a nalezly krásu i ve zcela odlidštěných podmínkách a že jim pobyt v táborech pomohl si uvědomit, jaké hodnoty jsou skutečně důležité. Drásavému tématu navzdory je kniha oslavou života a vyznívá pozitivně v tom smyslu, že i takto drastickou zkušenost je možné přežít. „ Nikdo si nedovede představit, co pro vězně znamenala kniha – byla to spása! Byla to krása, svoboda a civilizace uprostřed barbarství!“ – Jelena Korybut-Daszkiewicz Markova „ Z četby Oblečených k tanci na sněhu vás bude mrazit, a nebude to jen ze zimy, která přichází z tundry, ale také z čirého strachu. Zgustová zprostředkovává skrze paměti a svědectví hrůzu, kterou prožívaly ženy v sovětských gulazích.“ – El País „ Je to velmi důležitá kniha a já doufám, že si ji lidé přečtou. Historie vyprávěná lidmi, kteří ji na vlastní kůži prožili, má mnohem větší účinek než předčítání anonymních příběhů z učebnice.“ – Larry Davidson Productions „ Monika Zgustová ve své sbírce Oblečené k tanci na sněhu popisuje příběhy žen, které přežily gulag. Hodnota těchto devíti osobních příběhů je nesporná… Pokud jste milovníkem bezprostředních svědectví a hledání krásy v prožitém traumatu, pak tuto knihu nemůžete minout.“ – Paperback Paris „… výtečné. Zgustová zpodobňuje příběhy žen přeživších Stalinovy gulagy emotivním a působivým způsobem podobně jako Světlana Alexijevičová. Může vás překvapit vykreslení reality, která není tak bezútěšná, naopak, důraz je dáván na sílu, odolnost a přežití.“ – What’s Non-Fiction „ Monika Zgustová nám ve své knize předkládá důkladné osobní rozhovory s devíti ženami, které zázračně přežily Stalinovy gulagy. Ukazuje obrovskou sílu a houževnatost žen, které si navzdory nepředstavitelným a krutým podmínkám udržují svou lidskost. Jak to udělaly tváří v tvář otrocké práci, hladovění, nemocem, teplotám pod bodem mrazu a každodennímu násilí? Udržovaly hluboká přátelství, objevovaly krásu přírody i v sibiřských zimách, vyprávěly si příběhy, diskutovaly o umění a literatuře, psaly básně a věřily ve svou nevinu.“ – New York Journal Books „ Orální historie žen uvězněných Sověty v gulagu často překvapuje absencí sebelítosti… Nejvíce překvapující zprávy pocházejí od žen, které říkají věcně – bez zjevného soucitu –, že jejich utrpení mělo výhody. ‚Kdybych měla žít svůj život ještě jednou, nechtěla bych se této zkušenosti vyhnout,‘ říká Susanna Pečuro, která věnovala více než pět let anti-stalinistické činnosti. Hořký zážitek jí pomohl po jejím propuštění: ‚V gulagu se z člověka může stát lidská zrůda. Pokud ovšem člověk táborem projde a nestane se z něj netvor, ví, že se mu v životě už nemůže přihodit nic špatného. Je už obrněný. U zkoušky obstál.‘ “ – Kirkus Reviews Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky. El. kniha kniha
