# První osoba jednotného čísla

Canonical: https://www.archivodelibros.es/haruki-murakami/cs/prvni-osoba-jednotneho-cisla/9788020720979

Versión JSON (mismos datos): https://www.archivodelibros.es/haruki-murakami/cs/prvni-osoba-jednotneho-cisla/9788020720979.json

![První osoba jednotného čísla](https://quivercdn.com/covers/odeon/haruki-murakami/prvni-osoba-jednotneho-cisla_978-80-2072-097-9-c6c60076.webp?v=2026-11-06%2016%3A01%3A24)

- Libro: [První osoba jednotného čísla](https://www.archivodelibros.es/haruki-murakami/cs/prvni-osoba-jednotneho-cisla) ([První osoba jednotného čísla.md](https://www.archivodelibros.es/haruki-murakami/cs/prvni-osoba-jednotneho-cisla.md))
- Autores: [Haruki Murakami](https://www.archivodelibros.es/haruki-murakami)
- Editorial: Odeon
- ISBN: 978-80-2072-097-9
- Páginas: 184
- Publicación: 2022-01-01
- Idioma: cs_CZ
- Encuadernación: Softcover

## Descripción

Od japonského vydání posledního románu Komturova smrt uběhly už více než čtyři roky. Haruki Murakami nyní přichází s novou sbírkou povídek, kterou identifikuje už názvem: První osoba jednotného čísla. Pro autora bylo dlouho typické, že psal v první osobě. Třetí vyprávěcí osobu začal používat až v pozdních dílech. Nejen tímto prvkem, ale i stylem a tématy se teď vrací ke kořenům. A také bilancuje. Máme tu osm textů, které si můžeme labužnicky vychutnat. Murakami píše o studentském životě v 60. letech minulého století, hovoří o lásce k jazzu nebo o obdivu ke skupině Beatles; ostatně spisovatel už dvě starší povídky nazval podle jejich písní: Drive My Car a Yesterday. V povídkách se dostávají ke slovu náhodná i záhadná setkání, autor popustí uzdu fantazii: slavný jazzový saxofonista Charlie Parker podle něj nezemřel roku 1955, ale dožil se 60. let. V úsměvné povídce Zpověď opice z Šinagawy se vypravěč na svých cestách dostane do malého hotýlku, kde narazí na mluvícího opičáka, který má rád hudbu Antona Brucknera a který mu ochotně umyje záda. Haruki Murakami v povídkovém souboru také bilancuje. Říká, že na přibývajících letech není zvláštní to, že člověk sám stárne. Překvapivé je spíš to, jak hrozně zestárli lidé z jeho generace, obzvláště ženy… Nečekejte poselství, vysvětlení nebo rozuzlení, ba ani překvapivé pointy ne. Povídky mají jinou schopnost – zůstanou vám v hlavě nadlouho. Možná už se jich nezbavíte nikdy.