Salambo

Právě skončila první punská válka (264–241 př. n. l.) a před branami poraženého a vyčerpaného Kartága stojí armáda žoldnéřů žádajících svou mzdu. Salambo, dcera legendárního velitele Hamilkara Barky, pro ně uspořádá v zahradách otcova paláce usmiřovací hostinu. Zde ji poprvé spatří Matho, pozdější vůdce vzbouřených barbarů. Tak začíná jeden z nejslavnějších historických válečných románů. Chamtiví Kartagiňané nakonec žold nevyplatí. V následujícím zdlouhavém a krvavém konfliktu je zoufalé Kartágo (dokonce obětovalo děti nejváženějších rodin bohu Molochovi) téměř zničeno. Především díky vojevůdcovskému umění i politické obratnosti Hamilkara, otce slavného Hannibala, jenž bude stát před branami světovládného Říma, je město nakonec zachráněno. Podíl na tom má i Hamilkarova dcera Salambo, která, donucena veleknězem Šahabarim, se vypraví do nepřátelského ležení a tam ve vůdcovském Mathonově stanu získá pro Kartágo zpět zaimf — posvátný plášť bohyně Tanit — uloupený žoldnéři. Mezi ní a Mathonem však vznikne osudový vztah... Flaubertův román překypuje barvami, je plný světel, záblesků i stínů, mistrně líčí bitvy a vojenská tažení, ohromuje davovými záběry i scénami strhujícími svou krutostí. Zaujme nejen plastickým popisem tehdejšího prostředí, mystických kultů či přízemního obchodnického ducha kartaginské civilizace, ale i vzrušenou atmosférou, a především tragickým milostným příběhem čisté a dojemně krásné Salambo a živočišného Mathona. Román patří k zlatému fondu světové literatury a oblíbily si jej generace čtenářů. Gustav Flaubert (1821–1880) je autorem proslulé Paní Bovaryové , Citové výchovy , Pokušení svatého Antonína či příhod dvou popletených písařů Bouvarda a Pécucheta , kteří jsou známi z televizního seriálu s M. Horníčkem a J. Sovákem.