Nové ilustrované vydání Farmy zvířat s desítkami obrazů ukrajinského malíře Iwana Kulika, jakož i s dosud nepublikovaným textem, v němž autor objasňuje a komentuje zrod své slavné knihy. Když George Orwell v roce 1944 dopsal svou Farmu zvířat, nemohl tušit, že jeho alegorická bajka o ruské revoluci a stalinské diktatuře se po několika desetiletích stane klasikou, ba povinnou školní četbou, a to tím spíše, že britští nakladatelé o vydání knihy zpočátku nejevili pražádný zájem, ba přímo ji odmítali – své nesmrtelné dílko totiž autor napsal v době, kdy západní mocnosti v přetěžkém zápase s nacistickým Německem spolupracovali se Sovětským svazem a kdy panovala obava, že by dystopický, až příliš pravdivý obraz reality sovětské společnosti mohl Stalina nahněvat. Orwell byl přesvědčen o tom, že spojenectví nebude mít dlouhého trvání a své přesvědčení prorocky vtělil do závěrečné scény Farmy zvířat (jejímž předobrazem je teheránská konference), která nejenže symbolizuje definitivní konec revolučního idealismu a vítězství cynického pragmatismu, ale též ohlašuje éru nesmiřitelného konfliktu, kterému se zanedlouho začne říkat studená válka. Jestliže Farma zvířat v době svého vydání vyvolávala u mnoha komentátorů a kritiků rozpaky, ba odpor, s příchodem otevřené studené války se situace obrátila a příčiny tohoto zvratu byly i tentokrát politické povahy: kniha byla napříště halasně velebena a hojně vydávána, protože se ukázala jako efektivní nástroj antikomunistické propagandy. Americká vláda financovala překlady knihy do jazyků (např. řečtiny, vietnamštiny, arabštiny, fársí, malajštiny), jimiž se hovoří v zemích, které považovala za „ rizikové“, a následně podporovala i jejich šíření a distribuci. Nedlouho po autorově smrti pojala americká zpravodajská služba CIA důmyslný strategický nápad Orwellovu parodii na sovětský komunismus zpopularizovat filmem a prostřednictvím nastrčených aktérů odkoupila od Orwellovy manželky filmová práva. Animovaný film Farma zvířat z roku 1954, oproti knižní předloze náležitě upravený, byl plně v její režii... Autor, který tak bravurně popisoval mechanismy totalitního systému, propagandy a demagogie, nemohl tušit, že předmětem manipulace se stane samotné jeho dílo... Farmy zvířat se dovolávali prakticky všichni – konzervativci, liberálové, a to pravicoví i levicoví, ale také socialisté, a je třeba říct, že právem. Vždyť jestliže autor svou knihou chtěl před veřejností, zvláště pak britskou, „ demaskovat sovětský mýtus“, činil tak podle svých slov v zájmu demokratického socialismu: „… A proto jsem přesvědčen, že zničení sovětského mýtu je pro obrodu socialistického hnutí zcela zásadní.“ Můžeme si položit otázku, jaký mýtus by demaskoval dnes… Nové vydání je doplněno desítkami obrazů ukrajinského malíře Iwana Kulika, jehož dílo čtenáři znají z ilustrované edice románu Mistr a Markétka, která vyšla v roce 2020. Součástí knihy je i předmluva k ukrajinskému vydání z roku 1947, jediný Orwellův publikovaný úvod k Farmě zvířat a současně jediný autorův osobní komentář ke genezi knihy.
